|
S vydáním RailWorks 3 autoři umožnili uživatelům vytvořit při stavbě trati v obloucích převýšení koleje, tak jak se to provádí i v reálu. Informací o tom jak vše nastavit a kde je je velmi málo. Protože chci u své tratě tuto možnost využít, nezbylo mi než se pustit do malého výzkumu a pokusit se zjistit o nastavení více. Protože si myslím, že by se mé poznatky mohli hodit i jiným uživatelům RW, pokusím se zde popsat na co jsem přišel.
Pro tvorbu oblouků s převýšením musí být oblouk zakončen na obou stranách přechodnicí. Pokud by se tak nestalo, nebude v místě přechodu z přímého úseku do oblouku v obou kolejnicích pozvolný přechod ale zlom. Ne každý ze začátku tuší jak oblouk s přechodnicemi v RW vytvořit, tak pro jistotu radši popíšu tvorbu přechodnice (já je doposud ze stejného důvodu taky nepoužíval).
Tvorba přechodnice
Přechodnice se v RW tvoří pomocí nástroje "easements" jehož ikonka připomíná ulitu hlemýždě a najdeme ji v lineárních objektech v nejspodnější nabídce (viz obrázky pod článkem). Po jeho zatržení a vybrání si koleje se na ploše objeví žlutá 3D šipka. Když tuto kliknutím umístíme, spustí se nástroj "easements". Pokud nyní pokračujeme tažením koleje v přímém směru, rozevírají se do obou stran dva fialové obloučky - to jsou právě ty přechodnice. Začínají na konci přímého úseku a končí zakřivením vhodným právě pro přechod do minimálního oblouku nastaveného v traťových pravidlech (TrackRules). Když nyní kurzor přemístíme do strany, objeví se dvě přechodnice směřující do této strany. Ta co má menší poloměr převádí náš pravě aktuální poloměr na minimální poloměr nastavený v TrackRules. Ta druhá naopak převádí aktuální poloměr do přímého pokračování tratě. Šedivě je naznačeno pokračování oblouku o právě aktuálním poloměru. Nic těžkého to v zásadě není, chce si to jen vyzkoušet. Sám dnes nechápu co se mi na tom zdálo tak složité, že jsem to doposud nepoužíval.
Tvorba převýšení koleje v oblouku
Předně je třeba podotknout, že převýšení nelze aplikovat na koleje které jsou udělány s 3D pražci. Na tyto pražce, které nejsou objektem kolejiva ale pouze doplňujícím objektem totiž není náklon aplikován.
Přechodnici tedy udělat umíme. Vlastní převýšení se provede velmi jednoduše a to tak, že si označíme nástrojem "Select" část oblouku. Poté v editační okně (zasunutém) nalézajícím se u pravého horního okraje klikneme na čtvereček vedle piktogramu pro sklon (druhá nabídka od spodu). Objeví se zelené zatržítko a tím je hotovo.
Vlastně by se dalo říci, že již není co řešit ale to není až tak docela pravda. Pokud nebudete mít v příslušném TrackRules vyplněné číselné údaje u hodnot "Max cant angle degrees" a "Curve to angle percent" žádné převýšení se vám nevytvoří. A jaké údaje by tam měly být zadány? Na jednom fóru sice padla zmíňka, že pro trať Horseshoe Curve byly použity údaje 4 pro "Max cant angle degrees" a 20 pro "Curve to angle percent" ale žádná další informace o tom jak velké převýšení se vlastně vytvoří již prezentováno nebylo. Proto jsem začal testovat co má na co jak velký vliv a při jakých údajích dosáhnu alespoň přibližných hodnot používaných na mnou stavěné trati.
Vlastnosti přechodnice
Při testování jsem mimo jiné zjistil, že délka přechodnice je závislá na velikosti zadané traťové rychlosti v TrackRules. Zde je pro představu pár čísel představující různé délky přechodnic v metrech pro jednotlivé poloměry oblouků při různých rychlostech - r je poloměr oblouku a v je max. rychlost:
Z této tabulky jsem zjistil, že i když je v reálu na mé trati traťová rychlost pouze do 60 km/h, tak délkami přechodnic se nejvíce přibližuje údajům pro rychlost 90 km/h.
| r/v |
20 |
30 |
40 |
50 |
60 |
70 |
80 |
90 |
100 |
| 150 |
1,6 |
5,4 |
12,7 |
24,9 |
43 |
68,3 |
101,9 |
145,1 |
199 |
| 200 |
1,2 |
4 |
9,6 |
18,7 |
32,2 |
51,2 |
76,4 |
108,8 |
149,3 |
| 250 |
x |
3,2 |
7,6 |
14,9 |
25,8 |
41 |
61,1 |
87,1 |
119,4 |
| 300 |
x |
2,7 |
6,4 |
12,4 |
21,5 |
34,1 |
50,9 |
72,5 |
99,5 |
| 350 |
x |
2,3 |
5,5 |
10,7 |
18,4 |
29,3 |
43,7 |
62,2 |
85,3 |
| 400 |
x |
2 |
4,8 |
9,3 |
16,1 |
25,6 |
38,2 |
54,4 |
74,6 |
| 500 |
x |
1,6 |
3,8 |
7,5 |
12,9 |
20,5 |
30,6 |
43,5 |
59,7 |
| 600 |
x |
1,3 |
3,2 |
6,2 |
10,7 |
17,1 |
25,2 |
36,3 |
49,8 |
Z této tabulky jsem zjistil, že i když je v reálu na mé trati traťová rychlost pouze do 60 km/h, tak délkami přechodnic se nejvíce přibližuje údajům pro rychlost 90 km/h.
Ještě malé doplnění pro ty co se TrackRules samy vytváří. Pro tvorbu přechodnice se nevyužívá zadané primární ani sekundární rychlosti ale rychlosti zadávané kolonkách Main line track, Yard track, Passenger track a Freight track. Tohoto faktu se dá využít tak, že si pro každou variantu zadáme jinou rychlost a při tvorbě přechodnice si vybíráme z těchto variant (okno s vlastnostmi koleje v pravém horním rohu monitoru po výběru koleje) tu při níž je délka přechodnice v daném místě pro naše účely nejhodnější. Po vytvoření oblouku včetně přechodnic pak lze změnit určení koleje z původního na požadované pomocí editace vlastností koleje beze změny zakřivení s délky oblouku.
Vlastnosti převýšení koleje v oblouku
Délka vzestupnice je omezena délkou přechodnice. V reálu se převýšení aplikuje tak, že vnitřní kolej zůstává ve stejné úrovni a vnější vystoupá do požadované výšky. V RW je to aplikováno tak, že vnitřní kolejnice poklesne a vnější vystoupá.
Údaj uvedený v kolonce "Max cant angle degrees" udává maximálně dosažitelný úhel odklonu osy koleje ve stupních na převýšeném úseku trati. U nás může hodnota převýšení dosáhnou maximálně 150 mm. Pokud by měla být velikost převýšení do 20 mm, tak se převýšení na koleji neprovádí. U nástupišť by hodnota převýšení měla být maximálně 60 mm. Zde je převod hodnoty převýšení na stupně
| 20 mm - 0,8°; |
30 mm - 1,2°; |
40 mm - 1,6°; |
50 mm - 2,0°; |
| 60 mm - 2,4°; |
70 mm - 2,8°; |
80 mm - 3,2°; |
90 mm - 3,6°; |
| 100 mm - 4,0°; |
110 mm - 4,4°; |
110 mm - 4,4°; |
130 mm - 5,2°; |
| 140 mm - 5,6°; |
150 mm - 6,0°. |
|
|
Údaj uvedený "Curve to angle percent" charakterizuje velikost úhlu sklonu vzestupnice. Čím je hodnota vyšší tím strmější je i úhel stoupání na vzestupnici. Tato hodnota je závislá na zadané traťové rychlosti a minimálním poloměru oblouku zadaném v TrackRules. Dle mých pozorování dosáhne standardně při hodnotě 10 na délce přechodnice minimálního oblouku náklon osy koleje přibližně 4°.
Jen pro představu jak se mění délka vzestupnice při různých dalších hodnotách uvádím výsledky několika měření, které jsem provedl. Hodnoty A až D se zadávájí v TrackRules.
A = max.trať.rychlost;
B = min.poloměr oblouku;
C = údaj "Max cant angle degrees";
D = údaj "Curve to angle percent";
E = délka vzestupnice v metrech do dosažení maximálního převýšení, pokud údaj není uveden je to proto, že na délce přechodnice nebylo dosaženo maximální převýšení ;
| 90 |
150 |
1 |
10 |
35,1 |
| 90 |
150 |
2 |
10 |
77,7 |
| 90 |
150 |
3 |
10 |
115,4 |
| 90 |
150 |
4 |
10 |
145,1 |
| 90 |
150 |
5 |
10 |
x |
| 90 |
150 |
6 |
10 |
x |
| 90 |
150 |
1 |
20 |
20,6 |
| 90 |
150 |
2 |
20 |
40,5 |
| 90 |
150 |
3 |
20 |
57,8 |
| 90 |
150 |
4 |
20 |
78 |
| 90 |
150 |
5 |
20 |
95,1 |
| 90 |
150 |
6 |
20 |
115,8 |
| 90 |
150 |
1 |
30 |
13,8 |
| 90 |
150 |
2 |
30 |
27,8 |
| 90 |
150 |
3 |
30 |
40,8 |
| 90 |
150 |
4 |
30 |
52,9 |
| 90 |
150 |
5 |
30 |
65,6 |
| 90 |
150 |
6 |
30 |
78,6 |
| 90 |
200 |
1 |
10 |
37,9 |
| 90 |
200 |
2 |
10 |
75,8 |
| 90 |
200 |
3 |
10 |
108,8 |
| 90 |
200 |
4 |
10 |
x |
| 90 |
200 |
5 |
10 |
x |
| 90 |
200 |
6 |
10 |
x |
| 90 |
300 |
1 |
20 |
39,1 |
| 90 |
300 |
2 |
20 |
72,5 |
| 90 |
300 |
3 |
20 |
x |
| 90 |
300 |
4 |
20 |
x |
| 90 |
300 |
5 |
20 |
x |
| 90 |
300 |
6 |
20 |
x |
| 60 |
150 |
1 |
10 |
13,8 |
| 60 |
150 |
2 |
10 |
27,8 |
| 60 |
150 |
3 |
10 |
40,8 |
| 60 |
150 |
4 |
10 |
52,9 |
| 60 |
150 |
5 |
10 |
65,6 |
| 60 |
150 |
6 |
10 |
78,6 |
Na základě těchto mých měření mi pro mnou stavěnou trať vychází jako nejoptimálnější tyto hodnoty:
| A = 90 km/h; |
B = 150 m; |
C = 6; |
D = 17 |
Pro lepší pochopení psaného textu je na dalších stranách obrazová příloha.
|
Převýšení koleje 
